Přemýšlíte příliš?

Tzv. overthinking (přehnané přemýšlení) řeším s klienty na konzultacích často.
Ať chceme nebo ne, myšlenky silně formují naši realitu.  Ty temné, které jsou provázány se smutkem a vedou do minulosti, pronásledují často ty, kteří mají sklon perfekcionismu. Přemíra myšlenek, během nichž si vyčítáme minulé (ne)činy. Myšlenky v nás také mohou vyvolávat obavy z budoucnosti.

Na nedávném sezení se má klientka svěřila, že už čtrnáct dní přemýšlí nad vhodnými kroužky pro syna. Nevěděla, zda je má kvůli nejisté covidové situaci plánovat. Po tom, co jsme si o tom chvíli povídaly, se je rozhodla naplánovat. Pochopila, že faktory přicházející zvenčí ovlivnit nedokáže, ale je třeba jednat tam, kde zasáhnout může. Kdyby covidová situace zůstala klidná a syn bez kroužků, litovala by.

Opakující myšlenky na možné scénáře v budoucnosti způsobují strach. Ne vždy jsme schopni ošetřit všechna rizika a je zkrátka třeba se pustit do akce. Pokud se v takovém cyklu myšlenek ocitneme a přichytíme se u toho, nejdříve si odpovězme na otázku: V čem mi takové myšlení brání? Co se mi díky němu nedaří změnit? Jsou moje myšlenky spojeny se stresem z práce? Není tedy čas se poohlédnout po nové?

“Overthinking” směrem do budoucnosti můžeme využít i pozitivně.  Když si představujeme různé scénáře v detailech, často nás napadnou nová řešení a cesty. Pokuste se své úvahy nasměrovat produktivním a tvůrčím směrem.  Mně osobně pomáhá se nespoléhat jen na to, že vše vymyslím sama. Nechám inspirovat třeba dobrým článkem, knihou nebo si jdu provětrat hlavu.

Máte v hlavě neustálé „kdybych byl býval” a litujete toho, co jste udělali nebo neudělali?
Myslete na to, že se vždy můžete z chyb poučit a začít jinak. Nezapomínejte však, že některým událostem je potřeba dát čas. Odžijte si je a netlačte na sebe. Je to zcela v pořádku a jedině tak může dojít k opravdovému zotavení.